Počty doktorandů na českých vysokých školách dlouhodobě klesají, především v důsledku nepříznivého demografického vývoje. Zatímco v roce 2015 studovalo v doktorských programech téměř 24 tisíc osob, v roce 2024 jejich počet poklesl na 18,3 tisíce. Tento vývoj se však neprojevuje rovnoměrně napříč obory. Nejvýraznější úbytek zaznamenaly humanitní, sociálněvědní a zejména technické obory, zatímco přírodovědné a zdravotnické obory si dokázaly udržet, případně mírně navýšit počty doktorandů i absolventů. Vývoj počtu absolventů doktorského studia s určitým časovým zpožděním kopíruje strukturu studujících. V roce 2024 došlo k dílčímu obratu negativního trendu u technických a zemědělských oborů, jejichž podíl na celkovém počtu absolventů se po předchozím poklesu stabilizoval. Přesto zůstává oborová struktura doktorských absolventů dlouhodobě nevyvážená – humanitní a sociálněvědní obory nadále vykazují kontinuální pokles a v roce 2024 se podílely na celkovém počtu absolventů pouze 21 %. Specifickou pozornost si zaslouží ICT obory, jejichž podíl na doktorských absolventech sice v posledních letech mírně roste, zůstává však velmi nízký vzhledem k potřebám znalostní ekonomiky a technologicky náročných odvětví. Naopak přírodovědné obory si i přes mírný pokles absolutních počtů udržují prioritní postavení v oborové struktuře doktorského studia. Tyto trendy naznačují, že samotný pokles počtu doktorandů není hlavním problémem, ale spíše jejich oborové rozložení a schopnost systému reagovat na dlouhodobé potřeby výzkumu, vývoje a inovací. Z hlediska tvorby politik v oblasti VaVaI tak výsledky ročního monitoringu potvrzují potřebu cílených zásahů do struktury doktorského studia, a to zejména ve vztahu k technickým a ICT oborům, kde se kumuluje jak pokles počtů studentů, tak nízká míra absolvování.