Cílem příspěvku je poukázat na ambivalentní vztah významného raně novověkého lékaře Tomáše Jordána z Klausenburku (1540–1586) k městu, v němž velkou část svého života působil. Je autorem několika spisů z oblasti epidemiologie a balneologie, díky kterým se stal známým i mimo střední Evropu. Jedním z nejvýznamnějších je Luis novae in Moravia exortae descriptio – popis nákazy, která se objevila v Brně o Vánocích 1577 a během tří měsíců jí onemocnělo na 80 lidí uvnitř městských hradeb a asi stovka dalších v bezprostředním okolí. Jádro spisu tvoří podrobný popis průběhu nákazy, jednotlivých symptomů a způsobů léčby choroby, nedílnou součástí textu jsou však rozsáhlé úvodní pasáže, v nichž autor vyzdvihuje přednosti města Brna a jeho okolí, pojednává o obyvatelích, popisuje jeho geografii, vodstvo, klimatické poměry, pěstované plodiny atd. Žánrově mají tyto pasáže blízko k laus urbis a je z nich patrné, že autor si Brno oblíbil. Pozornému čtenáři ale neuniknou autorovy poznámky, které tento vztah relativizují.