Text se formou polemiky zabývá otázkou, zda je možné rozřešit filozofický spor mezi realismem a konstruktivismem. Oproti mínění Jaroslava Peregrina hájí autor tezi, že tento spor rozřešit lze, a to ve prospěch realismu. Argumenty pro realismus jsou výrazně přesvědčivější, zatímco konstruktivistické argumenty nejsou ničím podložené a zároveň vedou k absurdním důsledkům. The text adresses, in a polemical fashion, the question whether the philosophical dispute between realism and constructivism can be resolved. Against the opinion of Jaroslav Peregrin, the author defends the thesis that this dispute can be resolved, in favor of realism. The arguments for realism are much more convincing, while constructivist arguments are baseless and at the same time lead to absurd consequences.