Clanek poukazuje na problem, do jake miry je smysluplne rozlisovat přirodni vědy, socialni vědy a humanitni vědy, respektive co maji tyto vědy spolecneho potud, pokud je lze skutecně nazývat vědou. Jde o nasledujici otazky: Jaký je rozdil mezi humanitnimi a socialnimi vědami? Je možne vest ostrou demarkacni linii mezi humanitnimi a přirodnimi vědami a jejich metodami? Co vlastně opravňuje dotycný system výpovědi k tomu nazývat se vědou? Je osudem humanitnich věd "kvantitativni smrt" ci je naopak možne vedle hi-tech uspěsných exaktnich věd považovat humanitni vědy za nepostradatelne know-how pro přežiti lidske spolecnosti? Odpovědi na tyto otazky se budou opirat o definici socialni vědy Maxe Webera, požadavek autonomie metod humanitnich věd klasicke hermeneutiky, univerzalni hermeneutiku Hans-Georga Gadamera, scientistický navrh novopozitivismu a v neposledni řadě o řeseni problemu hodnotove neutrality vědy Hanse Alberta.