Zvyšující se potenciál přírodovědných analýz rozšiřuje možnosti poznání složení stravy, které bylo dříve založeno především na vysoké výpovědní hodnotě ekofaktů. Proto byly k izotopovým analýzám vybrány soubory získané archeologickým výzkumem dvou plzeňských pohřebišť, a to pohřebiště u kostela sv. Bartoloměje na centrálním plzeňském náměstí a pohřebiště z lokality U Zvonu na východním historickém předměstí, kde stál měšťanský špitál se sakrální stavbou zasvěcenou sv. Máří Magdaleně. Výsledky provedených izotopových analýz byly porovnány s písemnými a archeologickými prameny. Řešeny byly také rozdíly ve stravě nejen mezi lokalitami, ale také s ohledem na historický vývoj města Plzně a také s ohledem na pohlaví a věk zkoumaných jedinců. Využita byla také metoda radiouhlíkového datování. Její provedení mělo umožnit získání dat k poznání chronologického vývoje zkoumaných lokalit.