• Publicationsclose
• Research dataclose
• 2014-2023close
• Czech close
• Digital Library University of West Bohemia close
• Digital Humanities and Cultural Heritage close

projektem OP VK PVBV – Popularizace vědy a badatelsky orientované výuky, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.000

S rozvojem archeologie konfliktu se do popředí zájmu dostává zejména výzkum bojišť, polních opevnění, obléhacích prací a táborů. Méně pozornosti archeologie věnuje systematickému studiu širšího socio‑kulturního kontextu „velkých vojenských událostí“ raného novověku. Předložená studie prezentuje současný stav a perspektivy archeologického studia stop, které zanechala třicetiletá válka ve střední Evropě v letech 1618 až 1648. Přináší základní informace nejen o bojištích, militárních pozicích a trendech ve výzkumu obětí války, ale poukazuje i na dlouhodobý zájem archeologů o zaniklé lokality a zánikové horizonty v žijících sídlech. Díky dílčím lokálním výzkumům se daří studovat globální dopady války na širší sídelní síť, její zázemí, hospodářství a rozkrývat změny, jimiž válka poznamenala společnost i kulturu doby. The development of conict archaeology has brought to the fore, in particular, the investigation of battleelds, eld fortications, siege structures and military camps. Less attention has been devoted to the systematic study of the broader socio‑cultural context of major military conicts in the early modern age. This article presents the current state and perspectives of archaeological research concerning the traces of the Thirty Years’ War in central Europe in the years 1618–1648. It brings basic information about battlefields, military positions and trends in the research into war casualties, and it also points out a long‑term interest of archaeologists in deserted sites and desertion horizons in functioning settlements. Thanks to local investigations, archaeologists can study the global impact of the war on a broader settlement network, its hinterland and economy, and disclose changes in society and culture brought about by the Thirty Years’ War.

Článek předkládá nové výsledky dílčího povrchového průzkumu předpolí hradu Pušperk, kde bylo objeveno pyrotechnologické pracoviště - vápenná pec. Článek se zabývá i historickými místy těžby vápence v okolí hradu Pušperk. The article presents new results of a partial surface survey of the foreland of the castle Pušperk, where a pyrotechnological workplace - lime kiln was discovered. The article also deals with historical sites of limestone mining around the castle Pušperk.

The study summarizes available information about construction development and history of the predecessors of Holešov chateau – the medieval castle and Renaissance chateau – from the 13th century to the third quarter of the 16th century. The medieval and early modern phases of Holešov have been almost unnoticed by existing literature. Holešov castle is first mentioned in 1300 as a seat of local fiefdom nobility, the most notably of which was the Sternberg family from the 14th until the 16th century. By the turn of the 15th to 16th century, the castle was significantly rebuilt and more construction activity was carried out in the second half of the 16th century, when the late gothic castle was reshaped into a Renaissance chateau.