• 2015-2024close
• Other research products close
• Lecture close
• CZ close
• Czech close
• Digitální knihovna VUT close

Phoebe Apperson Hearst měla velmi úspěšného vlastního syna Williama, který byl ale více jako jeho otec: tvrdý obchodník. Našla však jemnou, uměleckou duši v malíři Orrinu Peckovi (1860–1921), který byl údajně gay a který ji, ještě za života své vlastní matky, začal oslovovat „má druhá mámo.“ Na základě podrobného výzkumu jejich vzájemné korespondence v Peckově pozůstalosti se můžeme ptát, jak moc si byla progresivní, bohatá žena 19. století, jakou byla Phoebe Hearst, vědoma Peckovy sexuality a pokud ano, jestli s tím neměla problém, nebo šlo o nevyřčené tajemství mezi nimi? Jejich příběh představí historik umění Ladislav Zikmund-Lender. Phoebe Apperson Hearst had a very successful son of William, but he was more like his father: a tough businessman. However, she found a delicate, artistic soul in the painter Orrin Peck (1860–1921), who was allegedly gay and who, while still his own mother's life, began to address her as “my second mother.” Based on a detailed study of their correspondence in Peck's estate, we may ask how much a progressive, rich 19th-century woman like Phoebe Hearst was aware of Peck's sexuality, and if so, if she had no problem with it, or was it an unspoken secret between them? Their story will be presented by art historian Ladislav Zikmund-Lender.

V letošním roce si připomínáme sto padesáté výročí narození jednoho z nejoriginálnějších architektů dvacátého století: Adolfa Loose (1870-1933). Přednáška představí Loosovu publicistickou činnost, hlavní myšlenky jeho architektury, jejich vzájemné rozpory, ale také Loosovy pokračovatele, jako byl Kurt Unger, Heinrich Kulka, dále jeho propagátory v českých zemích, jakými byli Jan Vaněk, Bohumil Markalous a Bořivoj Kriegerbeck, i nepřátele, mezi něž se řadil třeba Otto Wagner či Josef Gočár. V představení Loosovy architektury se přednáška zaměří na tzv. Raumplan, prostorové uspořádání moderního bydlení, jeho zdroje, mezi něž můžeme řadit klasické dispoziční schéma venkovského paláce, i na to, jak byl Loosův Raumplan rozvíjen a obohacován o další inovace v prostředí nejmladší generace vídeňských předválečných architektů, jako byl Fritz Reichl či Josef Frank. This year marks the 150th anniversary of the birth of one of the most original architects of the twentieth century: Adolf Loose (1870-1933). The lecture will present Loos's journalistic activities, the main ideas of his architecture, their mutual contradictions, but also Loos's successors, such as Kurt Unger, Heinrich Kulka, his promoters in the Czech lands, such as Jan Vaněk, Bohumil Markalous and Bořivoj Kriegerbeck, and enemies which included, for example, Otto Wagner or Josef Gočár. In the presentation of Loos's architecture, the lecture will focus on the so-called Raumplan, the spatial arrangement of modern housing, its sources, including the classical layout of a country palace, and how Loos's Raumplan was developed and enriched with other innovations in Vienna's youngest pre-war generation. architects such as Fritz Reichl or Josef Frank.

The aim is to assess public urban space's architectural and urban changes due to different cultural influences in the locality "Berlin Kreuzberg" – an area of reconstruction Kottbusser Tor – with 63.5 % representation of foreigners and residents with a migration background and a high share of non-European cultural influences.The selected area was compared with the locality "Berlin Lichtenberg" - Weitlingkiez (which has a low representation of foreigners and residents with migratory backgrounds) and with the situation of the appearance of the urban environment around 1980 and the current state.The results show the effects of cultural differences, both architectural and urban – changes in groups – Shape, Mass, and Space, as well as, for example, by comparing the number of services in both localities.Based on the data obtained, we can state no radical reconstructions in the "Berlin Kreuzberg" locality. The original buildings retain their European character. Cultural influence is manifested by changes in the types of buildings - mosques and cultural centres of Islam, synagogues, and Buddhist prayer houses. Cílem je zhodnocení architektonicko-urbánních změn veřejného městského prostoru působením rozdílných kulturních vlivů v lokalitě „Berlín Kreuzberg“ – oblast přestavby Kottbusser Tor – se 63,5 % zastoupením cizinců a obyvatel s migračním pozadím a vysokým podílem mimoevropských kulturních vlivů. Vybraná oblast byla komparována s lokalitou „Berlín Lichtenberg“ – Weitlingkiez (jež má nízké zastoupení cizinců a obyvatel s migračním pozadím) a se situací vzhledu městského prostředí okolo roku 1980 a současného stavu. Výsledky výzkumu ukazují na vlivy kulturních rozdílů jak architektonicko-urbánních – změny ve skupinách – Tvar, Hmota a Prostor, tak například i porovnáním počtu služeb v obou lokalitách. Na základě zjištěných údajů můžeme konstatovat, že v lokalitě „Berlín Kreuzberg“ nedochází k radikálním přestavbám. Původní budovy si zachovávají evropský ráz. Kulturní vliv se projevuje změnou typů budov – mešit a kulturních center islámu, synagog či buddhistické modlitebny.

Content of the lecture 1. Engineering approach - theory 2. Specific applications - mechanisms of deposition of particles in the lungs 3. Brno lung model - experiments and computational modeling 4. How the computational modeling works 5. Inhaled insulin - a story of a great failure 6. Potential - current challenges Obsah přednášky 1. Inženýrský přístup – teorie 2. Konkrétní aplikace – mechanismy usazování částic v plicích 3. Brněnský model plic – experimenty a počítačové modelování 4. Jak funguje počítačové modelování 5. Inhalovaný inzulin – příběh velkého selhání 6. Potenciál – aktuální výzvy