• 2015-2024close
• Closed Access close
• Restricted close
• Open Source close
• Embargo close
• Publications close
• Research software close
• Other research products close
• Lecture close
• Czech close

The paper is a book review. Článek je recenzí knihy.

V letošním roce si připomínáme sto padesáté výročí narození jednoho z nejoriginálnějších architektů dvacátého století: Adolfa Loose (1870-1933). Přednáška představí Loosovu publicistickou činnost, hlavní myšlenky jeho architektury, jejich vzájemné rozpory, ale také Loosovy pokračovatele, jako byl Kurt Unger, Heinrich Kulka, dále jeho propagátory v českých zemích, jakými byli Jan Vaněk, Bohumil Markalous a Bořivoj Kriegerbeck, i nepřátele, mezi něž se řadil třeba Otto Wagner či Josef Gočár. V představení Loosovy architektury se přednáška zaměří na tzv. Raumplan, prostorové uspořádání moderního bydlení, jeho zdroje, mezi něž můžeme řadit klasické dispoziční schéma venkovského paláce, i na to, jak byl Loosův Raumplan rozvíjen a obohacován o další inovace v prostředí nejmladší generace vídeňských předválečných architektů, jako byl Fritz Reichl či Josef Frank. This year marks the 150th anniversary of the birth of one of the most original architects of the twentieth century: Adolf Loose (1870-1933). The lecture will present Loos's journalistic activities, the main ideas of his architecture, their mutual contradictions, but also Loos's successors, such as Kurt Unger, Heinrich Kulka, his promoters in the Czech lands, such as Jan Vaněk, Bohumil Markalous and Bořivoj Kriegerbeck, and enemies which included, for example, Otto Wagner or Josef Gočár. In the presentation of Loos's architecture, the lecture will focus on the so-called Raumplan, the spatial arrangement of modern housing, its sources, including the classical layout of a country palace, and how Loos's Raumplan was developed and enriched with other innovations in Vienna's youngest pre-war generation. architects such as Fritz Reichl or Josef Frank.

The publication aims to define the manipulation with digital documents considering to the needs of universities. It also describes the responsibilities and obligations of universities with digital documents management. Publikace si klade za cíl vymezit manipulaci s digitálními dokumenty s ohledem na potřeby vysokých škol a popsat povinnosti, které vysoké školy při správě digitálních dokumentů musejí splňovat.

Základní dílo litevské literatury - „Roční doby“ Kristijonase Donelaitise - zůstávají také jednou z největších záhad této literatury. Nevíme, kdy přesně vznikly (pravděpodobně v polovině 18. st.), nevíme, komu byly určeny, nevíme, zda je autor zamýšlel jako jedno a jednotné dílo či takový záměr neměl. Kolísá také žánrové zařazení tohoto básnického díla. Jak tedy můžeme rozumně uchopit celistvost tohoto textu? Jaké nástroje k tomu nabízí moderní filologie? A k jakým výsledkům s jejich pomocí dospějeme? The basic literary work of the Lithuanian literature - Metai (The Seasons) by Kristijonas Donelaitis - remains also one of the greatest mysteries of this literature. We know neither exact dates of its creation, nor the intended composition: whether Metai was composed as one and coherent text or as four independent poems. So how we can approach this work of art? What instruments does modern philology have to analyze it? And what results could we expect by applying those instruments?

The translation of the standardized foreign method is the most effective way of developing new diagnostic methods not only in personal psychology. The author of the adaptation does not have to invest such large time resources e.g. in the literature search or in the multi-step pilot testing. Unfortunately, the temptation to just translate and immediately use the new test in industrial/organization practice or in a research is often too strong. In the best case, only translation design is documented and carefully chosen, or the selected psychometric parameters of the method in the new environment are also verified. Even in these cases, however, there are some distortions that are the stronger, the more the language-based method (e.g., the attention test vs. the rating scale) and the more distinct the two cultural environments. As a rule, information on factor structure, validity, reliability, and not at all about standards, cannot be ignored without thinking; It is a frequent phenomenon that the "difficulties" of different language versions are diametrically different. The problem, however, is already in the construct validity - it is not possible under all the circumstances to assume the existence and invariance of the same psychological constructs across cultures. However, these differences in performance can be verified, for example, by confirmatory factor analysis or DIF analysis. The issue of adaptation, translation and intercultural testing is devoted to a large number of professional literature, and there are also guidelines that regulate the adaptation. So I will introduce the typical pitfalls associated with the adaptation of methods in the personalistic context, present the available standards, guidelines and literature and I will also mention "best practices" including practical recommendations for the transfer of methods into the Czech language in the context of research and practical diagnostics. Překlad ověřené zahraniční metody je nejefektivnějším způsobem vývoje nových diagnostických metod nejen v personální psychologii. Autor adaptace totiž ve srovnání s původními autory nemusí investovat tak velké časové zdroje například do rešerše literatury či vícekrokových pilotáží. Bohužel, pokušení zahraniční metodu pouze přeložit a ihned použít v personalistické praxi či ve výzkumu bývá často až příliš silné. V lepším případě je dokumentován a pečlivě volen pouze design překladu, případně jsou ověřeny i vybrané psychometrické parametry metody v novém prostředí. I v těchto případech však dochází k určitým zkreslením, která jsou tím silnější, čím více je metoda založená na jazyku (např. škrtací test pozornosti vs. posuzovací škála) a čím odlišnější jsou obě kulturní prostředí. Zpravidla nelze bez rozmyslu přebírat informace o faktorové struktuře, validitě, reliabilitě a už vůbec ne o normách; je častým jevem, že „obtížnost“ různých jazykových verzí je diametrálně odlišná. Problém je nicméně již v konstruktové validitě – nelze totiž za všech okolností předpokládat existenci a neměnnost těch stejných psychologických konstruktů napříč kulturami. Tyto rozdíly ve fungování je však možné ověřovat, například pomocí testů faktorové invariance či DIF analýzy. Problematice adaptace, překladu a mezikulturního testování je věnováno značné množství odborné literatury, k dispozici jsou rovněž směrnice, které tvorbu adaptací upravují. Ve svém příspěvku představím typická úskalí spojená s adaptací metod v pesronalistickém kontextu, představím dostupné normy, směrnice a rozšiřující literaturu a zmíním „best-practices“ včetně praktických doporučení pro převod metod do českého prostředí v kontextu výzkumu i praktické diagnostiky v kontextu psychologie práce a organizace.

This text not only goes "beyond the comfort zone" in the sense that it examines it in deeper contexts, but in some ways, it also goes "beyond the border of the comfort zone", i.e., beyond the general concept of how the comfort zone is often presented. Maybe for someone, it will be a trip "beyond their personal comfort zone" or, on the contrary, you will be very bored... Stop reading if you feel that you are approaching the "danger zone" by reading. Tento text jde nejen „za komfortní zónou“ v tom smyslu, že ji zkoumá do hlubších souvislostí, ale v něčem jde i „za hranici komfortní zóny”, tedy za obecné pojetí toho, jak je často komfortní zóna představována. Možná to pro někoho bude výletem „za jeho osobní zónu komfortu” nebo naopak se budete velmi nudit... Pokud budete mít pocit, že se díky čtení blížíte k „zóně ohrožení”, tak jednoduše přestaňte číst.

Evaluation of the Constitutional Charter of 1920. It deals with the position of the president, the judiciary and the language law. Zhodnocení Ústavní listiny z roku 1920. Věnuje se postavením prezidenta, soudní mocí i jazykovým zákonem.

Poster introduced teacher Power Use Scale adapted to Czech conditions, for younger learners and lower secondary teachers. Tha application into practise was discussed. Poster prezentoval dotazník bází moci učitele adaptovaný na české podmínky z nástroje TPUS (Schrodt, Witt a Turman, 2007) a diskutoval jeho využití v praxi.

Byl jsem přizván k účasti na semináři na půdě Poslanecké sněmovny ČR Klecové chovy slepic – patří ještě do 21. století? Předmětem diskuze byly klecové a neklecové chovy, včetně ekonomických dopadů případné legislativou vynucené tranzice mezi nimi. Prezentoval jsem výsledky Analýzy ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR, na které jsem spolupracoval. Záznam ze semináře, prezentace, související dokumenty včetně Analýzy lze najít https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=19. Navrhovaná právní úprava pak byla schválena jako součást novely Zákona o ochraně zvířat.