• 2020-2024close
• Closed Access close
• Restricted close
• Research data close
• Research software close
• Other research products close
• Lecture close
• Czech close

V letošním roce si připomínáme sto padesáté výročí narození jednoho z nejoriginálnějších architektů dvacátého století: Adolfa Loose (1870-1933). Přednáška představí Loosovu publicistickou činnost, hlavní myšlenky jeho architektury, jejich vzájemné rozpory, ale také Loosovy pokračovatele, jako byl Kurt Unger, Heinrich Kulka, dále jeho propagátory v českých zemích, jakými byli Jan Vaněk, Bohumil Markalous a Bořivoj Kriegerbeck, i nepřátele, mezi něž se řadil třeba Otto Wagner či Josef Gočár. V představení Loosovy architektury se přednáška zaměří na tzv. Raumplan, prostorové uspořádání moderního bydlení, jeho zdroje, mezi něž můžeme řadit klasické dispoziční schéma venkovského paláce, i na to, jak byl Loosův Raumplan rozvíjen a obohacován o další inovace v prostředí nejmladší generace vídeňských předválečných architektů, jako byl Fritz Reichl či Josef Frank. This year marks the 150th anniversary of the birth of one of the most original architects of the twentieth century: Adolf Loose (1870-1933). The lecture will present Loos's journalistic activities, the main ideas of his architecture, their mutual contradictions, but also Loos's successors, such as Kurt Unger, Heinrich Kulka, his promoters in the Czech lands, such as Jan Vaněk, Bohumil Markalous and Bořivoj Kriegerbeck, and enemies which included, for example, Otto Wagner or Josef Gočár. In the presentation of Loos's architecture, the lecture will focus on the so-called Raumplan, the spatial arrangement of modern housing, its sources, including the classical layout of a country palace, and how Loos's Raumplan was developed and enriched with other innovations in Vienna's youngest pre-war generation. architects such as Fritz Reichl or Josef Frank.

Evaluation of the Constitutional Charter of 1920. It deals with the position of the president, the judiciary and the language law. Zhodnocení Ústavní listiny z roku 1920. Věnuje se postavením prezidenta, soudní mocí i jazykovým zákonem.

Byl jsem přizván k účasti na semináři na půdě Poslanecké sněmovny ČR Klecové chovy slepic – patří ještě do 21. století? Předmětem diskuze byly klecové a neklecové chovy, včetně ekonomických dopadů případné legislativou vynucené tranzice mezi nimi. Prezentoval jsem výsledky Analýzy ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR, na které jsem spolupracoval. Záznam ze semináře, prezentace, související dokumenty včetně Analýzy lze najít https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=19. Navrhovaná právní úprava pak byla schválena jako součást novely Zákona o ochraně zvířat.

The aim is to assess public urban space's architectural and urban changes due to different cultural influences in the locality "Berlin Kreuzberg" – an area of reconstruction Kottbusser Tor – with 63.5 % representation of foreigners and residents with a migration background and a high share of non-European cultural influences.The selected area was compared with the locality "Berlin Lichtenberg" - Weitlingkiez (which has a low representation of foreigners and residents with migratory backgrounds) and with the situation of the appearance of the urban environment around 1980 and the current state.The results show the effects of cultural differences, both architectural and urban – changes in groups – Shape, Mass, and Space, as well as, for example, by comparing the number of services in both localities.Based on the data obtained, we can state no radical reconstructions in the "Berlin Kreuzberg" locality. The original buildings retain their European character. Cultural influence is manifested by changes in the types of buildings - mosques and cultural centres of Islam, synagogues, and Buddhist prayer houses. Cílem je zhodnocení architektonicko-urbánních změn veřejného městského prostoru působením rozdílných kulturních vlivů v lokalitě „Berlín Kreuzberg“ – oblast přestavby Kottbusser Tor – se 63,5 % zastoupením cizinců a obyvatel s migračním pozadím a vysokým podílem mimoevropských kulturních vlivů. Vybraná oblast byla komparována s lokalitou „Berlín Lichtenberg“ – Weitlingkiez (jež má nízké zastoupení cizinců a obyvatel s migračním pozadím) a se situací vzhledu městského prostředí okolo roku 1980 a současného stavu. Výsledky výzkumu ukazují na vlivy kulturních rozdílů jak architektonicko-urbánních – změny ve skupinách – Tvar, Hmota a Prostor, tak například i porovnáním počtu služeb v obou lokalitách. Na základě zjištěných údajů můžeme konstatovat, že v lokalitě „Berlín Kreuzberg“ nedochází k radikálním přestavbám. Původní budovy si zachovávají evropský ráz. Kulturní vliv se projevuje změnou typů budov – mešit a kulturních center islámu, synagog či buddhistické modlitebny.

Uvedení dvou filmů -krátký El circo (1949) a celovečerní film Šťastný pár (Esa pareja feliz) (1951)- v rámci Festivalu „Berlanga: Hořký smích“. Berlangův úsměv je něco mezi subverzivním a cynickým. Berlangovým cílem však nebyla přímá politická kritika režimu, ale vyprávění o těžkém životě v Madridu té doby a o natáčení filmů. Kino je přítomno od začátku do konce: nejen kino jako místo, které přestavuje jedinou zábavu, která byla lidem možná, a v narážkách na Hollywood. Ale také proto, že my, diváci, vidíme filmové postavy, jak sledují kino a sní o tom, že budou žít jako v kině. Vidíme je však také (a to je zajímavější), jak oni se vidí jako postavy ze svých vlastních vzpomínek, které jsou prezentovány jako film. Nejde o to, že realita je v kině prezentována jako křivé zrcadlo, ale o to, že realita je konstruována filmem.

Text on a weak legal basis for the expulsion of Germans from Czechoslovakia after the Second World War. Text o slabém právním základu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce.

Téměř 120 let od Spearmanova (1904) článku, který položil základy teorie měření dnes označované jako Klasická testová teorie, se zdá být koncept reliability důvěrně známý. Stejný pocit měl ovšem už v roce 1960 i Lee J. Cronbach; a výsledkem byla teorie zobecnitelnosti, na které usilovně pracoval následujících deset let. V následujících desetiletích pak vznikly odhady reliability založené na faktorové analýze, reprezentované zejména rodinou koeficientů omega. Domnívám se, že koncept reliability je dnes naopak zakalený značným množstvím dezinterpretací a nepřehlednou změtí různých koeficientů. Ve své přednášce se proto zaměřím na základní epistemologická východiska, hlavní pojetí a způsoby odhadu reliability ve smyslu vnitřní konzistence v klasické testové teorii. Vysvětlím, proč reliabilita ve smyslu paralelních testů (dimension-free reliability) není shodným konceptem s reliabilitou ve smyslu vysvětleného rozptylu (model based reliability), a různá pojetí reliability v kriteriálních vs. normativních testech. Rovněž představím odhady založené na dekompozici rozptylových komponent vs. odhady založené na faktorové analýze. Praktickým výstupem přednášky budou vodítka pro výběr vhodného způsobu odhady reliability v závislosti na velikosti vzorku, povaze měřeného atributu, jeho dimenzionalitě a účelu měření. Almost 120 years after Spearman's (1904) paper establishing foundations for the theory of measurement (which is nowadays known as the Classical Test Theory), a concept of "reliability" seems to be well understood. Lee J. Cronbach had a similar hunch in the 60th, which resulted in the generalizability theory, on which he was working the next ten years. More advanced estimators of reliability, based on factor analysis, such as omega coefficients, emerged during the following years. I believe the concept of reliability is misinterpreted and confused by a gross amount of different coefficients. Therefore, I will describe the epistemological foundation of the reliability theory (internal consistency). I will explain why the reliability defined as parallel tests (or "dimension-free" reliability) is not the same concept as reliability defined as explained variance ("model-based" reliability), or why and how the reliability in norm-referenced and criterion-referenced tests differs. Finally, I will provide several guidelines for estimator choosing based on the sample size, nature of measured attribute, dimensionality, or testing purposes.

The already quite complex question is: What is a personality? However, this is a more complex question: What is personal development? On closer inspection, however, this complexity becomes a chaos of different approaches, concepts, and opinions. In the following text, I will attempt the Sisyphean task of honoring the diversity of the chaos of personal development and, on the other hand, finding some order in it all, which may be at the expense of simplification. Už dost složitá otázka je: Co je to osobnost? O to je komplexnější otázka: Co je to osobnostní rozvoj? Při podrobnějším pohledu, ale tato komplexnost spíše přechází v chaos různých přístupů, pojmů a názorů. Pokusím se v následujícím textu o sisyfovský úkol, a to ctít rozmanitost chaosu osobnostního rozvoje a na druhou stranu v tom všem najít nějaký řád, který možná bude na úkor zjednodušení.